X

Často kladené dotazy

Seznamte se s nejčastějšími otázkami našich zákazníků, které se týkají veřejného osvětlení. Pokud nenajdete odpověď na svůj dotaz, můžete kontaktovat našeho specialistu či domluvit jeho návštěvu v obci nebo městě.

Kolik procent nákladů mohu uspořit, když se rozhodnu revitalizovat veřejné osvětlení?
Vždy záleží v jakém aktuálním stavu veřejné osvětlení je. Dále na parametrech elektrické sítě a také na zvolené úsporné technologii. Jsou dva přístupy, jak lze snížit náklady na provoz veřejného osvětlení. Výměnou současných zdrojů, anebo veřejné osvětlení můžete vhodně regulovat:

Dosažené úspory díky regulaci se liší podle toho, jaké technologie vaše současné veřejné osvětlení využívá. Některé zdroje v soustavách veřejného osvětlení lze regulovat snadněji a efektivněji než druhé. Pro představu uvádíme velikost možných úspor, které lze dosáhnout na aktuálních technologiích.
Vysokotlaká sodíková výbojka - 35-40 %
Halogenidová výbojka - většinu typů nelze vůbec regulovat.
Rtuťová výbojka -25-30%
LED svítidla - 35-45%

Na výsledné úspory má vliv  také výše přepětí v elektrické síti. V jednoduchosti lze říci, že odchylka 10V v síti, je pro veřejné osvětlení využívající vysokotlaké sodíkové výbojky cca 10% energie. Z tohoto důvodu je vhodné v rámci regulace řešit i stabilizaci napětí, které veřejné osvětlení využívá.

Pokud se rozhodnete pro druhý přístup a to výměnu zdrojů, je situace o něco komplikovanější. Na trhu jsou stovky různých produktů a nelze jednoduše říci, kolik ušetříte, bez znalosti současného stavu veřejného osvětlení a kvalitně zpracovaným výpočtem s navrhovanou variantou. Poslední dobou je lákavá výměna současných zdrojů za LED svítidla. I tato varianta má však svá úskalí. U LED svítidel obecně vypadá lákavě marketingové číslo "úspora až 80%", ale u LED klesá rapidně jejich účinnost s rostoucí teplotou. Takže v letních měsících může mít veřejné osvětlení nižší účinnost než v zimních. Navíc jsou zde vysoké počáteční náklady a je vždy lepší se orientovat dle doby návratnosti investice. Pro zrychlení doby návratnosti a maximalizaci úspor se pak můžete setkat s projekty s menší hustotou osvětlení, které poté nesplňuje normami stanovené požadavky na veřejné osvětlení. Případně je velmi časté použití zdrojů s horším podáním barev, které disponují vyšší účinností.

Vždy je dobré svěřit veřejné osvětlení, jeho revitalizaci či rekonstrukci i související počáteční ekonomickou kalkulaci odborníkům, kteří mají zkušenosti v této oblasti a dokáží poskytnou i příslušné garance.

Jak se liší současné technologie pro veřejné osvětlení ?
V současných systémech veřejného osvětlení se můžete setkat s těmito technologiemi:

  • Vysokotlaká sodíková výbojka - jedná se stále o nejrozšířenější světelný zdroj v našich ulicích pro veřejné osvětlení. Hlavním důvodem je její vysoká světelná účinnost (70-130lm/W), přijatelná cena, vysoká životnost (16000h) a malé rozměry, což usnadňuje konstrukci svítidla. Mezi nevýhody patří podání barev (Ra=25) a její žluto-oranžové světlo.Pro zapálení i provoz potřebují vnější obvody.
  • Halogenidová výbojka - jedná se o další velmi rozšířený světelný zdroj pro pouliční osvětlení. Největší výhodou je kvalitní bílé světlo, které je způsobeno doplněním sodíkových par o halogenidy. Ty způsobují lepší podání barev Ra=85, ale oproti sodíkové výbojce mají nižší světelnou účinnost(80-90lm/W), kratší životnost a vyšší cenu. Pro zapálení i provoz potřebují vnější obvody.
  • Rtuťová výbojka - jedná se o vysokotlaké výbojky s vysokou svítivostí. Výbojka vyzařuje UV záření, které se na luminoforu na baňce mění na viditelné světlo. Pro provoz potřebuje startér. V minulosti se jednalo o oblíbený světelný zdroj i pro veřejné osvětlení. Pro nové osvětlovací soustavy se nepoužívá a pouze dožívá ve starších svitidlech. Oproti sodíkové výbojce má nížší světelnou účinnost (40-60lm/W), nižší životnost, a pouze o málo lepší podání barev Ra=45. Poznáte ji podle typického modrozeleného světla.
  • LED - světelné diody se stávají stále více populárními i pro veřejné osvětlení. Jejími hlavními výhodami jsou dlouhá doba živostnosti (až 50 000 h) a vysoká účinnost. Nutno poznamenat, že dobré parametry jsou dodrženy při správné teplotě provozu. Při jejich přehřívání dochází k snížení účinnosti i doby životnosti. V současnosti se můžete ve veřejném osvětlení setkat s dvěma typy diod. Výkonové HP LED a vícečipové COB LED.
Parametr Světelný zdroj
Kompaktní zářivka Rtuťová výbojka Vysokotlaká sodíková výbojka Halogenidová výbojka Světelná dioda
Obvyklé označení TC-L HQL, RVE HST, HSE HIT, HIE HP LED, COB LED
Příkon P(W) 36-80 50-400 50-250 35-250 1-180
Světelný tok Φ (lm) 2 900–6 500 1 900–22 000 4 000–33 000 4 700–25 000 100–18 000
Měrný výkon η (lm/W) 80 37–57 75–130 80–100 100–150
Doba života, výpadek 10% t(h) 13000 12000 10000 - 22000 4000 - 21000 x*)
Doba života, less 50 % t(h) 20000 16000 25000 - 35000 11000 - 21000 x
Pokles Φ po 10,000 h Zz(-) 0,85–0,97 0,8–0,99 0,8–0,95 0,55–0,80 0,95–0,99
Teplota chromatičnosti Tc (K) 2 700–6 500 3 500–4 200 2000 3000–4000 2 600–8 500
Barevný tón teple až chladně bílá neutrálně bílá teple bílá teple až neutrálně bílá teple až chladně bílá
Index podání barev Ra(-) 80–90 39–56 20–25 80–90 65–90

Chceme modernizovat veřejné osvětlení. Jaká je obvyklá doba návratnosti investice do modernizace VO ?
Při výpočtu návratnosti hraje roli vždy několik faktorů. Prvním z nich je cena elektrické energie, která je využita na provoz veřejné osvětlovací soustavy. Dalším faktorem je současná technologie VO, parametry elektrické sítě a velikost případného přepětí. Doba svícení je pro většinu lokalit v České republice konstantní, jelikož ve většině případů jsou využita stmívací čidla případně astronomické hodiny. Návratnost investice do veřejného osvětlení se pohybuje v naprosté většině případů mezi dvěmi a čtyřmi lety. Riziko investice lze snížit formou financování a použitím metody EPC, případně odkladem splatnosti. Více o financování zde.
Jaké požadavky jsou kladeny na veřejné osvětlení?
Mezi hlavní hlediska, která musí být při výběru vhodného typu veřejného osvětlení zohledněna patří:
A.Bezpečnost osob a majetku - zajištění vhodných zrakových podmínek pro řidiče i chodce.
B.Ekonomika provozu - náklady na provoz a údržbu veřejného osvětlení.
C.Světelný smog - omezení světelného záření tak, aby nerušilo a nedocházelo k světelnému znečištění.
D.Estetické vnímání - vzhled nočního města či obce je pro jeho obyvatele jistě důležitý.
Je nutné vždy měnit světelný zdroj proto, aby veřejné osvětlení snížilo spotřebu?
Vůbec ne. Na stávajícím osvětlení lze provést mnoho úprav, aniž byste museli měnit samotná svítidla nebo zdroje. Nejjednodušší možností je vybrat vhodný způsob regulace pro současné veřejné osvětlení. Regulace veřejného osvětlení spočívá v postupném snižování napájecího napětí osvětlovací soustavy a tím pádem klesá i celkový výkon. Regulací napětí se dá ušetřit 25 - 40 % el. energie spotřebovávané soustavou VO. U regulátorů vybavených funkcí stabilizace se projevuje úspora i na samotných zdrojích světla z důvodu běžného přepětí v nočních hodinách. Toto přepětí se pak projevuje nadměrnou spotřebou energie a snižováním životnosti světelných zdrojů. Regulátor se stabilizací dokáže ušetřit i bez zapnuté regulace 10-15% nákladů.Technické řešení regulátorů je různé. Používají se rotační autotransformátory, přepínání odboček transformátoru, případně elektronické systémy.
Kolik hodin ročně svítí veřejné osvětlení?
Doba provozu pro veřejné osvětlení je dána především geografickou polohou, a tedy i dobou slunečního svitu po celý rok. V podmínkách České republiky se bere za průměrnou dobu provozu hodnota 4179,5 hodin v nepřestupný rok.

Výrazný vliv na dobu provozu, a tím pádem i na spotřebu veřejného osvětlení má počasí. Rozdíl ve spotřebě v případě dvou po sobě jdoucích dnů, kdy jeden den je jasno a druhý den zataženo, činí až 20%.

Jakou má veřejné osvětlení roční spotřebu?
Spotřeba soustav pro veřejné osvětlení se odvíjí samozřejmě od jejich příkonů a doby provozu. V České republice se uvádí jako průměrný příkon jednoho světleného bodu SB hodnota 120 W a celkový příkon veřejného osvětlení v ČR se odhaduje na 180 MW. Při deseti světelných bodech o průměrném příkonu 120 W bude činit spotřeba 120x10x4179,5= 5 015,4 KWh/rok. Hodnota 4179,5 uvádí průměrnou dobu provozu pro veřejné osvětlení v České republice.

Jakými normami se řídí oblast - veřejné osvětlení pro města a obce?
V České republice jsou v platnosti od června 2005 tyto normy týkající se veřejného osvětlení:

  • ČSN EN 132 01-1 Osvětlení pozemních komunikací: Část 1: Výběr tříd osvětlení
  • ČSN EN 132 01-2 Osvětlení pozemních komunikací: Část 2: Požadavky
  • ČSN EN 132 01-3 Osvětlení pozemních komunikací: Část 3: Výpočet
  • ČSN EN 132 01-4 Osvětlení pozemních komunikací: Část 4: Metody měření

Původní české normy týkající se veřejného osvětlení:

  • ČSN 36 0400 Veřejné osvětlení (účinnost od 01.10.1985)
  • ČSN 36 0410 Osvětlení místních komunikací (účinnost od 01.10.1985)
  • ČSN 36 0411 Osvětlení silnic a dálnic (účinnost od 01.10.1985)
  • ČSN 36 0061 Osvětlování železničního prostranství
  • ČSN 36 0051 Osvětlování povrchových dolů pro těžbu nerostných surovin
  • ČSN 33 2000-7-714 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení. Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech, oddíl 714: Zařízení pro venkovní osvětlení.
  • TP 98 Technologické vybavení tunelů pozemních komunikací, Ministerstvo dopravy a spojů ČR, 1997 - kapitola 11 ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací.

Pří návrhu veřejného osvětlení se můžete řídit i mezinárodními doporučeními Mezinárodní komise pro osvětlování CIE:

  • CIE 88-1990 Guide for the lighting of road tunnels and underpasses - Průvodce osvětlením tunelů a podjezdů
  • CIE číslo 115–1995 Recommendations for the lighting of roads for motor and pedestrian traffic- Doporučení pro osvětlování komunikací pro motorovou a pěší dopravu
  • CIE TC 5-12: Obtrusive light. Guide on the limitation of the effects of obtrusive light from outdoor lighting installations - Návod k omezení vlivů rušivého světla vyvolaného venkovním osvětlením
  • CIE 126-1997, Guidelines for minimizing sky glow - Směrnice pro minimalizaci záře oblohy
  • CIE 136–2000 Guide to the lighting of urban areas - Průvodce osvětlováním obytných zón
  • CIE 140–2000 Road lighting calculations - Výpočty osvětlení silničních komunikací
  • Guidance notes for the reduction of light pollution - Návod k omezování světelného znečištění, the Institution of lighting engineers - ILE, britská Světelnětechnická společnost
Jakými způsoby lze financovat projekty veřejného osvětlení?
Ihned - způsob, kdy je platba provedena ihned po dodání projektu či služby. Doba splatnosti činí typicky 30 až 60 dní.
EPC (Energy Performance Contracting) - jedná se o velmi atraktivní metodu financování všech úsporných projektů. Zákazník platí investici až z dosažených úspor a nepotřebuje tak na počátku žádné finanční zdroje na provedení investice. Více o metodě EPC se můžete dočíst zde.

Odklad splatnosti - pro naše zákazníky nabízíme možnost odkladu platby za projekt úsporného osvětlení. Tento odklad činí až 1 rok. Zákazník tedy může taktéž použít pro financování revitalizace veřejného osvětlení již dosažené úspory.

Jaké jsou kladeny požadavky na veřejné osvětlení a jeho kvalitu?
Norma ČSN EN 13201-2 rozlišuje do tří základních tříd komunikace a podle těch pak i parametry pro veřejné osvětlení. Jsou to třídy:

  • ME - komunikace pro vozidla se střední až vysokou povolenou rychlostí ( MEW v případě převládajícího mokrého povrchu komunikace)
  • CE - komunikace v konfliktních oblastech jako jsou obchodní třídy, složitější křižovatky,okružní křižovatky, místa kde se tvoří zácpy.
  • S - komunikace především pro pěší a pro cyklisty

Dále je možno užít 3 doplňující třídy:

  • A - komunikace především pro pěší a pro cyklisty, poloválcová osvětlenost, doplňuje tř. A
  • ES - pěší zóny, za účelem snížení rizika kriminálního deliktu, doplňuje CE nebo S
  • EV - pro situace, kde je třeba zajistit dobrou viditelnost svislých ploch, např. na křižovatkách, doplňuje CE nebo S

Podle zatřídění komunikace pak ČSN CEN/TR 13201-1 stanovuje hodnoty pro jednotlivé třídy komunikací v těchto veličinách:

• Průměrný jas povrchu komunikace L - [cd/m2]. Jedná se o celkovou úroveň jasu, která ovlivňuje řidiče. Závisí na osvětlenosti a odrazných vlastnostech povrchu komunikace a taktéž na poloze pozorovatele. Užívá se pro třídy osvětlení ME a MEW.
• Celková rovnoměrnost jasu Uo
• Podélná rovnoměrnost jasu Ui
• Prahový přírůstek - Omezující oslnění TI [%]
• Osvětlení okolí SR
• Průměrná osvětlenost E – [lx] se používá pro třídy osvětlení CE, A
• Minimální osvětlenost Emin [lx] se používá pro třídy osvětlení S, ES a EV

Kolik světelných bodů má veřejné osvětlení v ČR?
V České republice je počítáno s jedním světelným bodem na 7-10 obyvatel, což činí cca 1,5 mil. kusů světelných bodů pro veřejné osvětlení na našem území.
Co vše je považováno za veřejné osvětlení, někdy označováno zkratkou VO?
Veřejné osvětlení a jeho definice tak, jak ho uvádí Wikipedie: "Veřejné osvětlení (někdy označované zkratkou VO) je osvětlení ulic, silnic nebo jiných veřejných prostranství. Veřejné osvětlení je veřejně prospěšnou službou. Zařízení veřejného osvětlení je podle zákona o pozemních komunikacích příslušenstvím pozemních komunikací a vlastní je obec, nebo správce komunikace. Mimo pozemní komunikace, například v uzavřených areálech (nemocnice, školy, závody), v budovách nebo na železničních stanicích, zřizuje a vlastní osvětlení obvykle vlastník nebo provozovatel pozemku nebo objektu."
Z jakých částí se skládá veřejné osvětlení?

A.Světelný zdroj - přemění elektrickou energii ve světelnou. Mezi hlavní jeho parametry patří světelný tok Phi(lm),elektrický příkon P (W), měrný výkon η(lm/W), doba života t(h), index podání barev Ra(–), teplota chromatičnosti Tc(K).
B.Svítidlo - slouží k úpravě prostorového rozložení světelného toku a obsahuje i předřadník, jelikož výbojová i polovodičová svítidla nelze přímo připojit k rozvodné síti.
C.Nosné konstrukce - různého typu (stožář, výložník, rameno, převěsové lano).

Co je světelné znečištění či světelný smog?
Světelným znečištěním se označují všechny negativní projevy umělého osvětlení, tedy i veřejného osvětlení. Mezi tyto projevy patří pronikání světla do příbytků, oslnění, osvětlení míst, kde to není žádoucí a závojový jas oblohy, který bývá označovaný jako světelný smog. Světelné znečištění má negativní dopad na ekologii,naše zdraví i bezpečnost. Ochuzuje nás o pohled na noční hvězdnou oblohu, a především stojí množství vyplýtvané energie tedy i peněz.
Jakou má veřejné osvětlení historii?
Níže uvádíme milníky ve vývoji veřejného osvětlení:

1558 - francouzský král Jindřich II. nechal rozmístit po Paříži 736 kotlů se zapálenou smůlou, aby bylo v noci světlo. První veřejné osvětlení s cílem osvětlit ulice
1608 - císař Rudolf II. vydává obdobné nařízení k osvětlení některých míst v Praze
1723 - zavedeno trvalé osvětlení, kdy byla celkem 121 olejovými lucernami osvětlena tzv.Královská cesta vedoucí na Hrad
1802 - objev elektrického oblouku
1807 - první pokusné veřejné plynové osvětlení bylo instalováno na náměstí Pall Mall v Londýně
1854 - vynalezl německý hodinář Johann Heinrich Goebel první moderní žárovku
1879 - Thomas Alva Edison sestrojil vakuovou žárovku, schopnou svítit řadu hodin
1881 - Instalována první veřejná žárovková osvětlení v Anglii a v USA
1882 - Instalováno žárovkové elektrické osvětlení v brněnském Mahenově divadle
1887 - Jindřichův Hradec, jako první město u nás závádí elektrické veřejné osvětlení (17 žárovek na náměstí a v Panské ulici)
1888 - V Praze bylo zavedeno veřejné elektrické osvětlení v Karlíně
1894 - Veřejné osvětlení Václavského náměstí (40 Křižíkových lamp)

Jakou budoucnost má veřejné osvětlení?
Blízká budoucnost osvětlovacích soustav pro veřejné osvětlení spočívá v tzv. chytrých svítidlech. Bude se jednat o změny především v oblastech:
1.Způsobu regulace - regulovat budeme moct každé svítidlo separátně podle aktuálních požadavků. Standardem budou svítidla s čidly upravujícím jas v návaznosti na pohyb
2.Nových zdrojů - jedná se především o LED svítidla a v budoucnu taktéž o plazmové výbojky
3.Druhu využívané energie-budoucnost je v Evropských podmínkách především v obnovitelných zdrojích. Dnes můžeme na trhu nalézt první svítidla, která jsou napájena pomocí sluneční či větrné energie

Kontaktujte nás

Kontaktujte nás pomocí níže uvedeného formuláře











Souhlasím se zpracováním osobních údajů a přeji si být kontaktován specialistou na veřejné osvětlení

Buďte s námi ve spojení

Nechte nám na Vás kontakt, náš specialista vás bude do 24 hodin kontaktovat a nabídne vám nejvýhodnější variantu přesně podle vašich potřeb a přání.

Enerfis s.r.o. / Akté spol. s.r.o.
Drtinova 557/10 / Kvítková 248
Praha 5 150 00 / Zlín 760 01
Česká Republika

info@verejnesvetlo.cz
tel: +420 222 766 960
gsm: +420 732 916 385

Bankovní spojení: GE Money Bank č.ú.:203812527/0600

Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 184207